Drobečková navigace

Úvod > O obci > Národní přírodní památka

Národní přírodní památka

Národní přírodní památka Dlouhopolsko

Území Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky o celkové rozloze 1964 ha zahrnuje Žehuňský rybník, oboru Kněžičky s Kopičáckým a Čihadelskými rybníky, Dlouhopolský rybník, Báňský les a další menší pozemky mezi zmíněnými celky. Vyskytují se zde různé typy přírodních stanovišť - od podmáčených luk, rozsáhlých rákosin, bílých strání přes slatinné loučky až po různé typy doubrav. Na tomto území se dosud nacházela čtyři maloplošná chráněná území a jedna velká evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000. Jedná se o Národní přírodní památku Žehuňský rybník, Národní přírodní rezervaci Kněžičky, Národní přírodní památku Opičácký rybník a Přírodní památku Báň. Celé území ptačí oblasti je od roku 1987 zařazeno do programu Významná ptačí území Evropy.

Národní přírodní památka Dlouhopolsko Národní přírodní památka Dlouhopolsko

V roce 2012 po delší přípravě vydalo Ministerstvo životního prostředí návrh na vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko (včetně návrhu plánu péče). Chráněné jsou především mokřadní louky a litorální porosty Dlouhopolského rybníka spolu s přilehlou částí teplomilné doubravy. Vydání návrhu bylo předstupněm samotného vyhlášení chráněného území. V roce 2014 bylo Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno v Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky další maloplošné chráněné území. Jedná se o Národní přírodní památku Dlouhopolsko (23,8 ha) zahrnující louky při jižním a jihovýchodním břehu Dlouhopolského rybníka a přilehlou část lesa u Dlouhopolského potoka. Předmětem ochrany jsou:

  • lesní porosty tvořené společenstvy bazifilních teplomilných doubrav,
  • trvalé travní porosty tvořené společenstvy slatinných luk s pěchavou slatinnou, bezkolencových luk a ostřicových porostů,
  • vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) a vstavač bahenní (Orchis palustris), včetně jejich biotopů,
  • vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů roháč obecný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior), včetně jejich biotopů.

Flóra Dlouhopolského rybníka: Zajímavá je slatinná vegetace. V nejvlhčích typech, navazujících na rákosiny dominuje ostřice Davallova. Navazují porosty s převládající pěchavou slatinnou, bezkolencem modrým a ostřicí Hostovou. Největší floristickou raritou Dlouhopolského rybníka je bezpochyby výskyt dvou kriticky ohrožených taxonů české flóry: vstavače bahenního, jehož místní populace patří k největším v ČR (kolem stovky jedinců), a violky vyvýšené, jež byla v letech 1999-2001 nalezena v jediném exempláři.

Fauna Dlouhopolského rybníka: Území je významné pro některé druhy ptáků. Poměrně pravidelně se zde vyskytuje např. chřástal malý a slavík modráček středoevropský. V některých letech byl v hnízdní době zaznamenán i bukáček malý a chřástal polní. Své útočiště zde nacházejí i další druhy živočichů. Na loukách přežívá malá populace vzácného plže vrkoče útlého. Můžeme zde spatřit vzácné druhy hmyzu (roháč obecný, kovařík rezavý, zlatohlávek skvostný), motýlů (okáč ovsový, perleťovec kopřivový), obojživelníků (čolek velký, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan štíhlý) a také se tu objevuje užovka hladká.

Národní přírodní památka Dlouhopolsko Národní přírodní památka Dlouhopolsko

Slatinné louky u Dlouhopolského rybníka

Ve východní části Dlouhopolského rybníka, jižně od obce se rozkládají slatinné louky, které jsou součástí evropsky významné lokality Žehuňsko a Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky. Až do roku 2007 o ně pečoval Český svaz ochránců přírody Pozemkový spolek Polabí se sídlem v Poděbradech. V následných letech se o tuto unikátní lokalitu nikdo nestaral a tak zdejší cenná společenstva začala zanikat. V roce 2012 získal Velkojaroměřský pozemkový spolek při Českém svazu ochránců přírody JARO Jaroměř písemný souhlas vlastníka a o lokalitu se začal starat.

A v čem jsou naše slatinné louky výjimečné? Roste zde celá řada ohrožených druhů rostlin jako je např. kriticky ohrožená violka vyvýšená, dále vstavač bahenní a kukačka, hořec hořepník, hořeček nahořklý a brvitý, potočník vzpřímený, ostřice vyvýšená, ostřice Hartmanova, ostřice Davallova, ostřice Hostova, oman vrbolistý, vemeník dvoulistý, prvosenka jarní, rozrazil dlouholistý, srpice barvířská, koromáč olešníkový, čertkus luční, zeměžluč spanilá, černýš hřebenitý, hadilka obecná, pěchava slatinná, několik druhů bahenních pampelišek, ledenec přímořský, vilka nízká, kozinec dánský a žluťucha lesklá.

Národní přírodní památka Dlouhopolsko Národní přírodní památka Dlouhopolsko

 

Předpis č. 243/2014 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2014, částka 104, ze dne 14. 11. 2014

VYHLÁŠKA

ze dne 7. listopadu 2014

o vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.:

§ 1
Vymezení národní přírodní památky

(1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Dlouhopolsko (dále jen „národní přírodní památka“).

(2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálním území Dlouhopolsko. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 2
Předmět ochrany

Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou

  1. lesní porosty tvořené společenstvy bazifilních teplomilných doubrav,
  2. trvalé travní porosty tvořené společenstvy slatinných luk s pěchavou slatinnou, bezkolencových luk a ostřicových porostů,
  3. vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) a vstavač bahenní (Orchis palustris), včetně jejich biotopů, a
  4. vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů roháč obecný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior), včetně jejich biotopů.

§ 3
Bližší ochranné podmínky

Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce

  1. povolovat anebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
  2. povolovat nebo provádět stavby nebo povolovat anebo provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
  3. povolovat anebo provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku,
  4. upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
  5. ukládat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích,
  6. vyznačovat cyklistické trasy nebo turistické trasy,
  7. narušovat půdní povrch s využitím strojní mechanizace,
  8. hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, nebo
  9. vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy; souhlas se nevyžaduje pro vysazování nebo výsev stanovištně původních listnatých dřevin při obnově lesa.

§ 4
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2014.

Ministr:
Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 243/2014 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 243/2014 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

  1. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
  2. Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 3 odst. 2 a § 31 zákona č. 256/2013  Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).