Obecní strážník

První zmínku o dlouhopolském strážníkovi nacházíme v roce 1888, kdy mu obec vyplácí služné 73 zlatých. V roce 1891 je plat zvýšen na 80 zlatých ročně.

V prosinci 1904 zastupitelstvo vyměřuje strážníkovi Janu Křížovi čp. 14 služné ve výši 300 K ročně s podmínkou, že se bude sám šatit a denně bude docházet pro poštu. Službu měl vykonávat v uniformě. Ale už v lednu 1905 je plat snížen s tím, že strážník nemusí pro poštu chodit každý den. Ze začátku nosil pouze noviny a obyčejné dopisy. Teprve od dubna 1905 směl po podané žádosti odebírat i doporučené dopisy a balíčkovou poštu.

Jan Kříž zastával službu strážníka a listonoše až do roku 1919. Tehdy požádal o zvýšení platu. Jeho žádost byla zamítnuta a navíc dostal přidáno i ponocenství. Kříž byl chatrného zdraví, proto dal výpověď a za dlouholetou službu žádal poskytnutí starobní penze. Byl obcí odmrštěn, neboť výpověď dal sám.

Na základě vyhlášeného konkursu byl zvolen strážníkem a ponocným Josef Kříž čp. 20, s platem 400 Kč ročně. V roce 1923 byly funkce strážníka a ponocného opět rozděleny. Strážníkem byl zvolen Josef Kříž čp. 112. Podmínky pro výkon služby zastupitelstvo stanovilo následující:

1. Jmenovaný Josef Kříž jest povinen každý den večer hlásiti se na obecním úřadě ohledně vyřizování obecních záležitostí.
2. Při tanečních zábavách, jakož i při divadelních představeních, jest povinen držeti dozor a dbáti veřejného pořádku.
3. V pádu stojících kočujících společností v obci, které se nemohou prokázat povolením obecního úřadu, jest povinen je odstranit.
4. Veškeré veřejné oznámení jest povinen prohlásiti bubnem.
5. Třikrát denně zvoniti a sice ráno, v poledne a večer.
6. Ohlašování nočních hodin, a sice pískáním aneb troubením, a sice letní měsíce počínajíce prvním květnem od 11 hodin večerních až do druhé hodiny ranní do konce 30.srpna. Od 30. srpna až do 1. května od 10 večer až do 3 hodin ráno.
7. Jmenovaný podle usnesení obecního zastupitelstva obce Dlouhopolské nemá nárok na definitivu, jak zákon ze dne 17.12.1919 ustanovuje.
8. Nemá žádné nároky na výpověď ze strany obecního zastupitelstva, takže může být ihned propuštěn.

Ohňové aféry v roce 1925 zbavily obec nejen přítomnosti starosty Loudy, ale i strážníka a ponocného. Oba zastupoval František Pospíšil čp. 107, který získal místo na základě vypsaného konkurzu. V roce 1931 se vrátili Josef Kříž a František Hájek, a proto byly vypsány nové volby strážníka. Zvolen byl Josef Kříž, proti čemuž byl v zastupitelstvu podán protest. Z nové volby vyšel vítězně František Pospíšil. Plat obec stanovila na 600 Kč ročně a dala mu zdarma do užívání pole pod hřbitovem. V následujícím roce získal strážník přídavek 100 Kč za výměnu žárovek u veřejného osvětlení. Za hlídku na silnici dostával 10 Kč. V roce 1932 podal stížnost na strážníka Václav Bydžovský (pro urážky obecního zastupitelstva) a Pospíšilovi bylo pohrozeno propuštěním.

Se změnou zastupitelstva roku 1938 byl odvolán i strážník, kterému byla ponechána možnost výkonu služby dalších 100 dní. Po nastalé neshodě však Pospíšil odchází a novým strážníkem je zvolen František Hájek čp. 25.

V roce 1942 byla místní policejní služba zrušena ve všech obcích pod 5 000 obyvatel. Prvním poválečným strážníkem se stal František Kosina čp.49.

PŘEHLED DLOUHOPOLSKÝCH STRÁŽNÍKŮ:

• 1901 - 1919 - Jan Kříž čp. 14
• 1919 - 1923 - Josef Kříž čp. 20
• 1923 - 1925 - Josef Kříž čp. 112
• 1925 - 1938 - František Pospíšil čp. 107
• 1938 - 1942 - František Hájek čp. 25
• 1945 - 1947 - František Kosina čp. 49
• 1947 - 1953 - František Steklý čp. 120