Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Místní názvy

Místní názvy

DLOUHOPOLSKO

Obec vznikla parcelací poplužního dvora s tvrzí zvaného Dlouhé Pole. Mezi dvěma mokřinami (na jihu ji tvořil dnešní Dlouhopolský rybník a na severu dnes zrušený rybník Dýmák) se táhl asi 1,5 km dlouhý a 200 m široký suchý pás půdy. Parcelací poplužního dvora kolem roku 1500 vznikla vesnice, která však zanedlouho zpustla. Zbyl jenom název katastru. Sousedé si zvykli říkat na Dlouhopolsku, podobně jako na Městečku nebo Běruňsku a noví osadníci obnovené vsi toto jméno přijali.

FIALOVA ULIČKA

Malá strana ústí do slepé, poměrně krátké, Fialovy uličky (od čp.89 k čp.94). Domy kolem ní vyrostly v letech 1898 - 1906. Na dnešní zahradě čp.94 stávala v letech 1895 - 1902 kruhová cihelna, která brzy zanikla pro nedostatek cihlářské hlíny. Pozemky v této části obce koupil stavitel Josef Fiala z Poděbrad, který je rozprodal na stavební parcely. Jméno posledního majitele cihelny zůstalo v podvědomí lidí a vzniklé uličce se začalo říkat Fialova.

HUSÁNEK

Je to nejmladší část Dlouhopolska. Až do roku 1841 zde byla pole a volné prostranství. Lidé sem vyháněli husy na pastvu a na památku starých časů se začalo říkat této části obce Na Husánku.

KANÁL

Jde o krátký úsek hlavní silnice, která vede po hrázi mezi dvěma rybníky, Velkým a Králíkem. Úžina dělí obec na Velkou stranu a na Malou stranu s Husánkem. Pod silnicí je přepadový kanál mezi rybníky.

MALÁ STRANA

Z Malé Strany vede polní cesta, Jahodovka, do Běrunic. Na Malé Straně žila většina malých hospodářů. Název ulice měl vystihnout jejich malost a podřadnost.

KOPEČEK, NA KOPEČKU

Ulice ústí jedním koncem na státní silnici u čp.40 a druhým, tzv.Vrátkovou cestou, na silnici do Městce Králové. Na přelomu století zde byla vystavěna řada domků (čp.99 až čp.75). Druhou stranu tvoří svah, který vznikl uměle vybíráním cihlářské hlíny.
Téhož názvu se užívá i pro další jednostrannou uličku vedoucí od státní silnice a končící v polích zvaných V pasece. Tato ulička (od čp.51 k čp.53) je postavena na skutečném, větším kopečku.

VELKÁ STRANA

Velká Strana je dlouhý úsek obce od Kanálu směrem na Poděbrady. Žila zde většina sedláků, kteří neradi viděli, když se mezi ně přistěhoval někdo z Malé Strany. Byla to „čtvrť velkých pánů".

RYBNÍKY

ADÁMEK

Rybník patřil k dymokurskému panství a byl stejně jako rybník Holička zrušen. Původ názvu není znám.

DÝMÁK

V soupisu rybníků ze 16. - 18.století není Dýmák zaznamenán. Pamětníci ho popisují jako rozsáhlou bažinu. Z velké plochy se voda hojně vypařovala a rybník dýmal - vystupovaly z něho vodní páry. Později se bažina vysušila a proměnila v pole, ale půda zůstala neúrodná.

HALTÝŘE, NA HALTÝŘÍCH

Nedaleko Velkého rybníka v mírném údolí vyvěraly silné prameny, kterých využili rybáři a zřídili zde haltýře - sádky. Prameny zanikly a po sádkách později vznikla bažina.

KRÁLÍK

Jméno vzniklo snad pro malou výměru a protáhlý tvar. V soupisu chlumeckých rybníků v 16. - 18.století se uvádí název Králíček.

HOLIČKA

Na místě dnešního lesa býval snad v 16. - 18. století rybník téhož jména. Rybník je uveden v soupisu dymokurských rybníků. V poslední čtvrtině 18.století docházelo k pronikavému omezování rybničního hospodářství a z ekonomických důvodů byly mnohé rybníky rušeny. Mezi nimi byla Holička i nedaleký Adámek. Na vysušeném, holém, místě vznikl v polovině 19. století nový les.
Druhá verze odvozuje jméno od planého ovoce.

KOUTECKŮ RYBNÍČEK

Na potoce, který přivádí do rybníka vodu ze studánky V kruhu, vznikl u Žehuňské silnice malý rybníček. Od obce si ho pronajal k chovu ryb hostinský Josef Koutecký.

NOUZE

Rybník existoval již v 16.století a patřil k dymokurskému panství. Pověst vypráví, že správkyně Běrunic, v jejímž vlastnictví rybník byl, mu dala jméno svým výrokem : „V Běrunicích beru nic a na Dlouhopolsku mám nouzi." Na počátku 19.století byl zrušen. Rybník zřejmě málo vynášel a tak dostal jméno Nouze. Obnovení se dočkal v roce 1905, kdy byl vybudován, aby zásoboval cukrovar v Městci Králové vodou v době kampaně. Při práci se přišlo na roubení původního rybníka. Se skončením provozu cukrovaru se přestalo vod rybníka využívat a rybník se stal výtažním.

PROUTNICE

Proutnice je rozsáhlá mokřina kolem potoka, který odvádí vodu z Velkého rybníka. Mokřina se v létě měnila v obecnici (obecní louku), jinak byla nevyužita. V roce 1923 ji košíkář Josef Tůma osázel vrbami. Proutí se pravidelně ořezávalo a používalo na výrobu košů.

VELKÝ nebo DLOUHOPOLSKÝ RYBNÍK

Jeho původ sahá do středověku. Deskový zápis z roku 1517, obsahující soupis rybníků chlumeckého panství, uvádí dva dlouhopolské rybníky.

KOPCE

BÁŇSKÝ KOPEC, BÁŇÁK

Tvar kopce připomínal obyvatelům kopuli.

JMÉNA POLÍ

KOREJ

Na Koreji je poměrně nový název. Vznikl v padesátých letech, v období korejské války. Korej je pole od obce hodně vzdálené, a tak není divu, že jeden rolník, kterému tam přidělili pole, se rozhořčil : „ Až někam na Korej musím." Jméno se ujalo a vznikl zcela náhodně nový název pro pole V bořích.

LUKA, NA LUKÁCH

Bývala to velice rozlehlá panská pastvina a protože ji ohraničoval les, pásli se zde jeleni, daňci a hříbata. Koně se tu chovali již od dob arciknížete Ferdinanda (zpráva z roku 1562). Od selských polí byla luka oddělena silným plotem. Při první pozemkové reformě byla panská luka, tehdy již pole, pro větší přehlednost a přesnější určení, rozparcelována na pět čísel. Říká se Na prvním čísle, Na pátém čísle a Na dvacítce.

OUVOZ

Na kopách se vybírala hlína pro stavbu hráze rybníka Dýmáku a tím zde vznikl Úvoz. Úvozem vedl potok, který přiváděl vodu z rybníka Dýmáku na haltýře - sádky.

JMÉNA LESNÍ

NA KAČÁRNĚ

Na Velkém rybníce se v šedesátých letech začaly chovat kachny a pod lesem Humeníkem vyrostla odchovna (kachňárna), která dala vzniknout novému názvu

U ŠVEJCKÉHO HÁJKŮ, U ŠVÉDSKÉHO HÁJKU

Původ názvu spadá do období třicetileté války. V hájku měli ležení Švédové po dobytí Chlumce n.C. v roce 1640. Ještě roku 1885 stávaly na tom místě ojedinělé velké duby. O tři roky později byl hájek úplně vykácen.

VACÍNEK

Les kdysi hlídal hajný Vacina. Vacínek byla možná jeho přezdívka.

KRUH

Část lesa patřila dymokurskému panství, proto také mívala jméno Dymokurský kruh. Za Dymokurským kruhem byl Chlumecký kruh, patřící chlumeckému panství. Dymokurský kruh býval zalesněn. V letech 1894-95 jej vyměnilo dymokurské panství s poděbradským velkostatkem. Chlumecký kruh vrchnost přeměnila na pole, která pronajala lidem. Tvar lesa připomíná podkovu.

VANČICE, VANČUROVICE

Jen toto jméno připomíná prastarou osadu, která zanikla roku 1420 za vpádu Maďarů, když král Zikmund dal plenit poděbradské panství. Pověst říká, že to byla rozsáhlá osada s chrámem a hřbitovem (Na krchově). V roce 1866 se Prusové vyptávali místního obyvatelstva, kde leží osada Vančice, neboť ji měli zakreslenu na mapě. Ant.Profous jméno vysvětluje tak, že to byla ves lidí Vaňkových.

OBORA

Jméno znamenalo ohrazené pastviště pro klisny, oddělené od hřebců. Pak se jménem Obora označovaly hrazené lesy s vysokou zvěří. Obora bývalého chlumeckého panství je jedna z nejstarších a největších v Čechách. V době svého největšího rozkvětu dosahovala délky 5,5 a šířky 2 km. Na obvodu bývala ohrazena tesovým plotem a uvnitř rozdělena na oddíly, aby byly odděleny jednotlivé druhy zvěře. Kromě lesa zabírala Obora i část Dlouhopolského rybníka a rozsáhlé pastviny Na lukách.

JMÉNA KOMUNIKACÍ

VRÁTKOVÁ CESTA

Spojuje obec se silnicí do Městce Králové. Jméno má od vrat a plotu, které uzavíraly a chránily pole proti drůbeži.