Drobečková navigace

Úvod > Památky

Památky

Zvonička před čp. 71

Podle ústního podání první zvon dostala obec darem z jednoho kláštera. V 1.světové válce jej rakouské úřady zabavily pro vojenské účely.

Z války vyšla naše zvonička ve zbědovaném stavu. V prosinci 1918 koupil starosta Jan Kvasnička zvon nový, ocelový, za 205 Kč. Provaz na zvonění si však obec musela vypůjčit. V roce 1920 zastupitelstvo rozhodlo o zakoupeni nového provazu, aby se vypůjčený mohl vrátit. Sloup zvoničky byl zapuštěný hlouběji do země a důkladně ukotven čtyřmi vzpěrami.

V roce 1935 zastupitelstvo přikročilo k radikální změně. U firmy Manoušek v Brně objednalo nový zvon s nápisem Masaryk osvoboditel v ceně 1 078,50 Kč. Podstavec z rozdvojeného stromu upravil tesař František Hořák a stříšku pokryl klempíř Rudolf Albrecht. Kovářské
práce vykonal Václav Albrecht. Ačkoliv byl podstavec zadlabán do starého sloupu, položeného 2 metry v zemi a vzepřen 2 zadlabanými vzpěrami rovněž ukrytými v zemi, přece jen se při zvonění klátil. Proto byla zvonička ještě v roce 1939 zajištěna dvěma táhly ukotvenými velkými kameny.

Původní ocelový zvonek byl tehdy přenesen na Malou stranu, aby zde ohlašoval případný letecký útok. 21.7.1940 byl z příkazu německých úřadů zvon s nápisem Masaryk osvoboditel sundán a poté odvezen pryč z obce. Nahradil ho zvonek z Malé strany, který se zachoval do dnešních časů.

Poslední velká oprava zvoničky byla provedena v roce 1971. Roku 1993 Obecní úřad zajistil nátěry zvonu a konstrukce.

Boží muka z roku 1873Plastika Umučení Spasitele před čp. 71

V roce 1873 dala Marie Karasová z čp. 1 postavit na místě, kde dříve stával dřevěný kříž, kříž kamenný. Uvedený dřevěný kříž byl přenesen na Malou stranu před čp.36. Na základě návrhu v Obecním zastupitelstvu se začaly v roce 1902 konat procesí a pouti k Božím mukám. O pouti se zde zřizoval oltář.

V knize Královéměstecko z roku 1896 se píše : „V obci stojí kaštany obklopená socha Umučení Spasitelova (kříž) z kamene."

 V roce 2004 byla provedena celková rekonstrukce plastiky.

 

Socha Neposkvrněné početí Panny Marie

Socha Neposkvrněné početí Panny Marie (u čp.36)V roce 1873 byl od čp. 71 přenesen před zahrádku čp. 36 dřevěný kříž. Místo něho nechala v roce 1910 Marie Horáková postavit sochu Panny Marie. Tehdy se v obecním zastupitelstvu objevil návrh, aby z výtěžku honitby obec věnovala 44 K na pořízení druhých Božích muk na Malé straně. Návrh byl zamítnut. Obec však přispěla 50 K z obecní pokladny na pořízení sochy Panny Marie.

V roce 1928 schválilo zastupitelstvo návrh, aby byla socha obarvena. V jejím podstavci je vyryt text: „Postaveno z milodarů občanů Dlouhopolských a jiných dobrodinců r. 1910." Pod sochou  je umístěna černá skleněná deska s nápisem „Svatá Panno Maria oroduj za nás!"

V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce sochy.

 

Památník padlým v 1. světové válce

Pomník padlým z 1. světové válkyAby byla trvale uctěna památka padlých a zemřelých dlouhopolských občanů ve světové válce, schválilo obecní zastupitelstvo v roce 1920 návrh Čtenářské besedy Čech na postavení památníku. O jeho zřízení se staral výbor složený ze zástupců zastupitelstva a místních dvou spolků. Památník, dílo sochaře Františka Petery z Chlumce nad Cidlinou, byl slavnostně odhalen 28.10.1921. Celkové náklady na jeho zřízení ve výši 3 436,80 Kč částečně pokryla peněžní sbírka mezi občany a nedoplatek 1 899 Kč vyrovnala obec ze svého rozpočtu.

Roku 1928 bylo provedeno pozlacení písmen na desce památníku. V říjnu 1939 proběhla z iniciativy učitele Františka Rathouského peněžní sbírka mezi občany. Z jejího výtěžku zakoupil materiál, potřebný k osvětlení pomníku padlých. Na památku zesnulých zde svítilo celkem 25 červených žárovek po dobu tří dnů (28.10. - 1.11.). Památník navštívili i Němci a teprve poté byla akce zakázána.

Obecní úřad v roce 1992 zajistil opravu nápisu stříbrnou barvou. Na desce zároveň bylo obnoveno slovo legionář u jména Františka Krupky, které němečtí okupanti přikázali za války vybrousit.

Připomeňme si znovu jména těch, kteří se z 1 .světové války nevrátili:

  • legionář František Krupka (čp.91)
  • Albrecht Václav (čp.90)
  • Barták Jan (čp.92)
  • Březina František (čp.97)
  • Hájek Alois (čp.9)
  • Herčík František (čp.98)
  • Horák František (čp.24)
  • Janata František (čp.40)
  • Konvalina Václav (čp.74)
  • Košátko František (čp.17)
  • Košátko Josef (čp.17)
  • Koutecký Josef (čp.12)
  • Kříž František (čp.58)
  • Kvasnička Josef (čp.7)
  • Kvasnička Václav (čp.83)
  • Miláček Václav (čp.21)
  • Novák František (čp.75)
  • Posejpal František (čp.43)
  • Steklý Josef (čp.84)
  • Svoboda František (čp.12)
  • Tesař František (čp.87)
  • Tománek František (čp.29)
  • Vokál František (čp.78)
  • Zadražil František (čp.87)
  • Zlatník Josef (čp.34)

STATISTIKA VOJÍNŮ Z 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

DLOUHOPOLSKO:

  • v roce 1910 569 obyvatel (276 mužů)
  • do zbraně povoláno 115 mužů
  • v zajetí 30 padlí, zemřelí, nezvěstní

PŘEHLED LEGIONÁŘŮ:

  • Adamec Václav (čp.48)
  • Hrdina František (čp.30)
  • Hrdina Václav (čp.30)
  • Hrdina Jan (čp.35)
  • Posejpal Václav (čp.18)
  • Volejník Josef (čp.65)
  • Tomek Jan (čp.25) 
  • Tomek Václav (čp.25)
  • Tomek František (čp.25)
  • Tomek Josef (čp.25)
  • Bydžovský Jan (čp.27)
  • Posejpal František (čp.18)
  • Albrecht Stanislav (čp.75)
  • Albrecht Antonín (čp.90)
  • Novák Alois (čp.81)
  • Novák Karel (čp.81)
  • Novák Josef (čp.81)
  • Huček Václav (čp.62)
  • Krupka František (čp.91)
     

Pomník T. G. Masaryka

8.1.1937 dorost republikánské strany požádal obecní zastupitelstvo o svolení k založení malého parku na prostranství u pomníku padlých. Zastupitelstvo si vyžádalo rozpočet a finanční krytí celé akce.

Žádost opakoval řídící učitel František Rathouský a dosáhl povolení s podmínkou „že to obec nebude nic stát." Práce byly zahájeny 6.3.1937. Zpočátku s chutí, později s ochabujícím nadšením mládeže. Práce byly rozvrženy na dva roky. Nejprve nastalo rozměřování plochy, vázané však pomníkem padlých. Postupně byly zhotoveny sloupky jednoduché besídky a ozdobné plůtky.

Park s bystou T.G.Masaryka (1938)

V polovině roku 1938 byly položeny základy k pomníku prezidenta, fasádní práce provedl zedník Veselý z Pamětníka. František Rathouský osobně přivezl autem bystu T.G.Masaryka (za 770 Kč) od sochaře Krause z Kopidlna. 16.8.1938 se konala slavnost odhalení pomníku pod záštitou okresního hejtmana Josefa Drábka. Hlavním řečníkem byl bývalý poslanec Václav Vomela z Opočnice. Četné pozvané osobnosti však odradil pošmourný den s drobným deštěm. U pomníku padlým bylo vzpomenuto minulých dvaceti let republiky, poté bylo provedeno odhalení bysty T.G.Masaryka. Čistý výnos oslavy činil 2 002 Kč.

Podzim 1938 občany sblížil a pomník prezidenta se stal předmětem piety a úcty. Patrné to bylo především 7.3.1939 na četných věncích a kyticích. V noci na 30.4.1939 neznámí pachatelé, kteří přijeli autem a mluvili némecky, bystu poškodili. Celá záležitost byla obyvatelstvem odsuzována. Františku Rathouskómu se škody (utlučený nos, vousy a obočí) podařilo odstranit. Obec na opravy přispěla částkou 500 Kč, Kampelička věnovala 300 Kč. Na návrh V.Bydžovského bylo zastupitelstvem odhlasováno dávat z každé zábavy 20 Kč na údržbu pomníku.

Problémy s bystou T.G.Masaryka nastaly především v roce 1940. 6. března zde četnictvo konalo hlídku, aby někdo nepoložil v noci věnec nebo kytici. 21. července byla bysta sundána, neboť došlo v Poděbradech k poškození sochy T.G.Masaryka. 26.11.1940 byl z příkazu okresního úřadu odstraněn podstavec pomníku a násep pod ním srovnán se zemí. Místo dalo zastupitelstvo vyfotografovat a doklady předalo do Kolína. Bystu občané ukryli na zahradě domu čp.17 a kvádry z pomníku zazdil František Hájek do tarasu u rybníka.

Nový pomník s novou bystou T.G.Masaryka dlouhopolští odhalili v roce 1947. Na jeho znovuzřízení se podíleli občané obce  dobrovol nými příspěvky. Náklady si vyžádaly 20 000 Kč. Celý  pomník vytvořil sochař Josef Kraus z Kopidlna.

V 50.letech se Masaryk stal trnem v oku okresním funkcionářům i několika místním občanům. V roce 1957 proto neznámí pachatelé (mluví se o některých dlouhopolských) bystu z podstavce shodili a odvezli.

V roce 1973 vznikly plány na využití podstavce pomníku pro instalaci poprsí Julia Fučíka,  podporované ONV v Nymburce. MNV Dlouhopolsko Fučíkovu bystu, dílo akademického sochaře Jiřího Prádlera, již zakoupilo. K realizaci plánované akce nikdy nedošlo.

Jedním z prvních požadavků dlouhopolských občanů po listopadu 1989 se stalo obnovení pomníku T.G.Masaryka. 14.12.1989 plenární zasedání MNV pověřilo radu zajištěním bysty, protože původní podstavec nebyl zničen. Přání občanů se splnilo až v roce 1991, kdy nové obecní zastupitelstvo objednalo zhotovení portrétu u sochaře Michala Moravce z Hořic v Podkrkonoší. Výdaje byly rychle pokryty dobrovolnou sbírkou mezi občany. Plastiku z bílého pískovce odhalil 28.10.1991 přednosta Okresního úřadu v Nymburce, ing. Šťastný.

Menu

29. 4. Robert

Zítra: Blahoslav

Úřední hodiny:

pondělí 18.00 - 20.00 hod
středa 08.00 - 11.00 hod

CzechPoint:

www.czechpoint.cz

portal.gov.cz

www.kr-stredocesky.cz

logo.pngSvazek obcí Ny-Ko

http://ny-ko.cz

 

 

 

Návštěvnost stránek

086590