Drobečková navigace

Úvod > Hasičský sbor

Hasičský sbor

První návrh na zřízení hasičského sboru přednesl v roce 1904 v obecním zastupitelstvu hostinský Antonín Vršťala čp. 40. S ohledem na stav obecní pokladny návrh schválen nebyl. Ani druhá možnost, podání žádosti zemskému výboru o subvenci na pořízení hasičských potřeb, nenašla u členů zastupitelstva pochopení. Celé jednání skončilo v roce 1906 zamítnutým návrhem na pořízení šesti plátěných košů na vodu.

Okresní hejtmanství přikázalo v roce 1910, aby obec zřídila hasičský sbor a zakoupila stříkačku. To se stalo skutečností až po třiceti letech, v roce 1940.

Ve třicátých letech se zvýšilo nebezpečí vzniku války a ohrožení naší republiky. V Československu se začala organizovat Civilní protiletecká obrana (CPO), na jejíž činnosti se podílely i požární sbory. Na Dlouhopolsku CPO vznikla v roce 1936 a bylo ustanoveno několik komisi. Požární, o síle šesti mužů, vedl Antonín Steklý čp.100.

Zakládající členové hasičského sboru (1941)

Z nařízení ministerstva vnitra a okresního úřadu v Poděbradech byl v roce 1940 založen Sbor dobrovolných hasičů. Humánní myšlenka dobrovolné pomoci při ochraně majetku a života občanů před požáry se tedy začala zvolna prosazovat i na Dlouhopolsku. Na založení hasičského sboru se podíleli především bývalí vojáci. Byli to Leopold Hájek čp. 4, František Kosina čp. 49, Josef Knytl čp. 83, František Zajíc čp. 58, Alois Bludský čp. 93, Josef Knytl čp. 106, Josef Krupka čp. 91, Stanislav Švejdar čp. 22 a řídící učitel Josef Zvěřina. Opírali se o zkušenosti z činnosti sboru v Žehuni. Při zařizování jednotky vydatně pomáhal žehuňský důchodce pan Chmelík.

Protože obec neměla dostatek finančních prostředků, byla zakoupena vhodná látka a pracovní stejnokroje v barvě khaki z ní zdarma ušil Václav Steklý čp. 84. Hasiči dostali k dispozici celkem 10 stejnokrojů, včetně lodiček na pokrytí hlavy.

Nabídku k prodeji hasičské stříkačky předložili dva výrobci - Bohumil Mářa z Poděbrad a firma Samec z Vysokého Mýta. Do Poděbrad byla vyslána delegace ve složení Václav Brzák, Leopold Hájek a František Barták. Po jejím návratu došlo k rozporům: Brzák chtěl koupit stříkačku od firmy Samec, ostatní navrhovali B. Máru. Protože se nemohli mezi sebou dohodnout, učitel Zvěřina se vzdal funkce jednatele sboru. Na zakoupení stříkačky se chtěli podílet i sami občané, kterých se přihlásilo asi 70. K dalším problémům došlo při stanovení výše příspěvku. Část zastupitelstva prosazovala placení podle výměry polí, Josef Adamec čp. 68 navrhl podíl z každého domu. Po vzájemné dohodě si hasiči vzali půjčku na zakoupení materiálu, ručitelem za splacení se stala obec. Čtyřválcová stříkačka o síle 30 HP byla poté zakoupena v továrně B. Máry v Poděbradech. Výrobce zároveň dodal hasičské přilby, sekerky a další potřebnou výzbroj. Cena 35 000 Kč byla později částečně vyrovnána dotací od okresního úřadu ve výši 12 000 Kč.

Členský příspěvek pro činné hasiče byl stanoven na 6 Kč, ostatní přispívali 12 Kč. Do sboru bylo získáno celkem 19 členů. První výbor začal pracovat v tomto složení:

- velitel - Leopold Hájek čp. 4
- starosta - Jan Albrecht čp. 111
- jednatel - Josef Zvěřina
Hasičská stříkačka (1941)- zbrojmistr - Josef Krupka čp. 91
- trubač - František Kosina čp. 49
- strojmistr - Alois Bludský čp. 93
- pokladník - Stanislav Švejdar čp. 22

Aktivními hasiči dále byli:

- Josef Knytl čp. 83
- Josef Kříž čp. 112
- František Zajíc čp. 58
- Antonín Kraus čp. 48
- Jaroslav Horáček čp. 50
- František Pospíšil čp. 107
- František Žáček čp. 61

Stříkačku hasiči umístili do sálu hostince u Knytlů čp. 83. Strojníkem byl jmenován majitel hostince Josef Knytl, který dával k dispozici své auto s přívěsem. Spotřeba benzínu byla zapisována ve výši 2 litry měsíčně jako spotřeba při cvičení. Později si hasiči postavili v hostinci u Černých čp. 40 garáž pro stříkačku s vlastním vchodem. Klíče vlastnil velitel sboru.

Hasiči měli k dispozici pouze 10 stejnokrojů a chybějící si půjčovali od sboru v Kněžičkách. Pořádali různé kulturní akce a peníze používali k úhradě dluhu za zakoupený materiál. Cvičení se prováděla každý týden a každých 14 dní se protáčel motor stříkačky, vždy v podvečer. Bez účasti hasičů se samozřejmě neobešel doprovod zemřelých spoluobčanů, členů sboru.

První požár, jehož se Dlouhopolští zúčastnili, byla hořící stodola v Libněvsi v roce 1941. Dále zasahovali při požárech v čp.14 a 10. Sušení hadic (B bylo 40 m a C 80 m) se zpočátku pořádně neprovádělo, hadice plesnivěly. Proto byl postaven  vlastní sušák a přešlo se na společné sušení. Vodní zdroje byly v obci stanoveny následující: Velký rybník, rybník Králík, studny v čp. 64 a 107, obecní studna před čp. 97.

14.7.1943 úřady vydaly stavební povolení ke stavbě požární zbrojnice. Přes problémy s materiálem práce rychle pokračovaly a objekt byl v říjnu 1943 hotov. Náklady činily 22 000 Kč, protože většina prací byla vykonána zdarma. V této době museli hasiči odevzdat bronzové spojky a jako náhradu obdrželi hliníkové.

V květnu 1945 převzali vojáci Rudé armády v garáži stříkačku a s její pomocí myli svá motorová vozidla. Ze strachu o její ztrátu museli hasiči stříkačku uložit a hlídat.

Požární zbrojnice byla nákladem 32 876 Kčs v roce 1973 rozšířena o sklad a schůzovou místnost. V témže roce zakoupil MNV i požární žebřík.

Činnost Sboru dobrovolných hasičů je v současnosti zaměřena na preventivní kontroly, údržbu stříkačky a ostatního materiálu, samozřejmě i na pravidelná cvičení. Tradicí se stal hasičský ples.

VELITELÉ SBORU:

- Leopold Hájek čp. 4
- Josef Barták čp. 88
- Josef Adamec čp. 68
- Josef Barták čp. 88
- Vladimír Barták čp. 88
- Miloslav Kosátko čp. 23
- Josef Barták čp. 88
- Josef Knytl čp. 106

Menu

26. 6. Adriana

Zítra: Ladislav

Úřední hodiny:

pondělí 18.00 - 20.00 hod
středa 08.00 - 11.00 hod

CzechPoint:

www.czechpoint.cz

portal.gov.cz

www.kr-stredocesky.cz

logo.pngSvazek obcí Ny-Ko

http://ny-ko.cz

 

 

 

Návštěvnost stránek

089698