Drobečková navigace

Úvod > Historie

Historie

Náš kraj je oblastí s prastarou sídelní tradicí. Tato část Čech dosáhla již v mladší době kamenné - neolitu (4 500 - 2 500 př.n.l.) poměrně hustého osídlení. Na území naší obce byly ve dvacátých letech nalezeny dva kamenné sekeromlaty z tohoto období.

V roce 1922 bylo na zahrádce čp. 19 odkryto sídliště únětické kultury (kultura starší doby bronzové). Přišlo se na obytnou jámu, ohniště a tři hroby. Krásně zachovalé kostry byly uloženy ve skrčené poloze. Část kostrového materiálu a milodarů z hrobů se dostala do muzea v Městci Králové, mj. dvě torza typických únětických knoflíků. V obecní kronice se píše, že mnoho těchto hrobů bylo odkryto a zničeno v místní cihelně.

Střední dobu bronzovou reprezentují tzv. mohylové kultury, které v polovině 2. tisíciletí př.n.l. ukončily další vývoj únětické kultury. V lese u Dlouhopolska byly nalezeny tři mohylové hroby.

Rok 1930 - pohled na náves od čp. 103 (vlevo pekařství Hankových, vpravo benzinové čerpadlo u čp. 83)

Zhruba od 5. až 6. století začíná nová vývojová etapa, spojená s usazováním slovanského obyvatelstva. Náš kraj se stal doménou silného kmene Charvátů, jejichž rodová knížata Slavníkovci sídlila na Libici. Na Chlumecku byly bezpečně zjištěny charvátské mohylové pohřby. Stejného původu je snad i mohyla, objevená v hradčanském lese na západ od Kruhu. Byl v ní zjištěn popel a nezdobené střepy.

S příchodem Slovanů je spojena doba zakládání osad. Vědomosti o rozsahu raně středověkého osídlení máme však velmi kusé. Jednou ze zaniklých osad jsou i Vančice nebo Vančurovice. Byla to hrazená ves ležící jižně nad Dlouhopolským rybníkem. Na její polohu ukazují nerovnosti lesního terénu na severním svahu Báňského kopce. Místní pověst vypráví, že se zde provozovalo kovářství. Stával tu i chrám se hřbitovem. Vančice zanikly roku 1420, když byl celý kraj vypleněn Zikmundovým vojskem během první křižácké výpravy. Při průzkumech se našly podkovy, ostruhy, meče, peníze, knoflíky a klíč. Ten jediný je uložen v muzeu Městce Králové. Při kopání se přišlo i na zasypanou studni a cihly.

Prázdný prostor mezi historickými osadami oživovaly četné tvrze s poplužními dvory. Mnohé zanikly, některé však daly parcelací vzniknout novým osadám. Zbytky dlouhopolské tvrze byly nalezeny uprostřed Velkého rybníka na malé vyvýšenině. Zachovány zůstaly jen dvě podezdívky pro dřevěnou stavbu, střepy z nádob a ohniště. Rozsah tvrze byl malý a lze soudit, že majitel se do ní uchyloval jen v nepokojných časech.

Vznik poplužního dvora Dlouhé Pole spadá pravděpodobně do poloviny 14. století. První zmínka o něm je však až z roku 1395, kdy po smrti Přibíka ze Skochovic „dáno jest k dědictví ve Skochovicích, k Dlouhému Poli a ve Vlkově Václavu a Dobranovi z Vlkova." Je jisté, že tvrz i dvůr přestály řádění Zikmundových Maďarů v roce 1420.

Roku 1432 Machna, dcera Dobranova, upisuje dvůr a tvrz Dlouhé Pole Vaňkovi Rezkovi z Mlékosrb spolu s tvrzí Skochovickou, Vlkovem, Lužcem a Mezilesím. Vaněk oboje prodal roku 1455 Petru Vodičkovi z Labouně. Více nám o tomto období není známo.

Parcelace poplužního dvora Dlouhé Pole proběhla kolem roku 1500. Vzniklá vesnice však zanedlouho zpustla. Opuštěný katastr byl připojen k hradišťskému panství mocného rodu Pernštejnů. Roku 1547 královská komora od Jana z Pernštejna kupuje za 8 550 kop grošů českých panství Hradišťko.

Žáci před obecnou školou v roce 1928

Do této doby spadá vznik Dlouhopolského rybníka. V urbáři poděbradského panství z roku 1553 je zapsán s násadou 6 kop kaprů na potěr.

Roku 1562 uvádí žehuňská zpráva: jedenácti sedlákům  ze Žehuně za louky k zřízení rybníka od krále ujaté dána luka jiná u Dlouhopolska, ale po převedení koní ze Sadské vykázána jim luka
jinde." Jiná zpráva z téhož roku praví: pro klisny a hříbata arciknížete Ferdinanda v Chlumci odňaty byly louky třiceti poddaným za hájem Dlouhopolským, dříve jim pronajaté."

Kolem roku 1571 vystavěla královská komora nový dvůr na Dlouhopolsku. Za užívání jednoho lánu polí se šenkem se platí ročně dvě kopy grošů. V urbáři městečka Žiželice n.C. z r. 1571 je zapsáno celkem devět usedlých a již zmíněný „dvůr Jeho milosti císaře s krčmou vejsadní." V roce 1611 postoupil král Matyáš chlumecké panství a Kolínsko Václavu Vchynskému, svobodnému pánu ze Vchynic a Tetova. Následujícími hrůzami války utrpělo i Dlouhopolsko. Roku 1629 tu bylo napočteno dvanáct čísel. Třetina půdy však leží ladem, což odpovídá ztrátě čtyř usedlostí.

Pohled od čp.50 ke hřbitovu (zima 1941)Na doby třicetileté války upomíná i jméno polí U Švédského hájku. Zde prý tábořili Švédové po dobytí Chlumce n.C. v roce 1640. Berní rula z r. 1654 o Dlouhopolsku uvádí následující: „Sedlák Matěj Lukáš drží dvanáct kop polí, z čehož osívá na zimu dvacet pět záhonů, na jaře pět záhonů. Chová 6 potahů, 3 krávy a 2 jalovice. Při všem provozuje ještě kovařinu. Chalupník Václav Malík má tři kopy polí, na zimu osívá dvacet dva záhonů, na jaře jeden záhon. Chová 1 krávu a jalovici. Dále se zde nachází deset pustých a rozbořených stavení, z toho jsou dvě selská a osm chalupnických."

Roku 1670 je situace téměř stejná - devět gruntů pustých, jeden sedlák a dva chalupníci. Další zprávu o vsi máme z roku 1676. Podle výpisu z urbáře městečka Žiželice dochází 13.května k osazování pustých gruntů a jednotlivým hospodářům jsou přidělena neobdělávaná pole. Napočítáme celkem osm obsazených stavení, krčmáře a tři pusté chalupy.

V rustikálním katastru z roku 1757 je uvedeno již čtrnáct hospodářů. Roku 1770 bylo k vojenským účelům zavedeno číslování domů konskripčními čísly, tj. soupis zbraněschopných mužů. Proto víme, že v roce 1787 žilo v obci 145 obyvatel. Roku 1790 uvádí Schaller o Dlouhopolsku, že čítá dvaadvacet stavení nablízku Obory, krásnými letohrádky zdobené.

Nové číslování se konalo v letech 1805-08. V této době bylo u nás již třicet jedna čísel, neboť byla dávána přesně po řadě. Číslo 32 měla hájovna pod Oborou u Žehuňské silnice. Když vyhořela, zůstávalo číslo delší dobu volné. Kovárna v čp.33 byla stavěna již po očíslování, asi v roce 1810.

Čp.3 (spolu s čp.19 nejstarší dům v obci)V letech 1814-18 byla prodloužena státní silnice z Poděbrad přes Vlkov a Dlouhopolsko až do Chlumce n.C. Přinesla do naší   zapadlé vsi nezvyklý ruch a život. Dlouhopolsko bylo výhodně   položeno na polovině cesty mezi Chlumcem a Poděbrady, a proto není divu, že zájezdní hospoda čp.1 byla stále plná. Platilo se z ní ročně 1 500 zlatých činže. V roce 1835 již jezdil 2x denně poštovní dostavník mezi Prahou a Hradcem Králové. Do Prahy stála cesta 2 zlaté 38 krejcarů.

Podle mapy a příslušného protokolu z roku 1841 bylo v Dlouhopolsku 38 čísel. V obci byli 3 polosedláci, 12 chalupníků, 20 domkářů, 1 pekař, 1 kolář a 1 pastýř. Sedláci a chalupníci vlastnili téměř celý pozemkový majetek. Největší z nich byli Václav Karas čp.2 (54 korců) a Jan Černý čp.3 (47 korců).

Po zrušení roboty nastává rychlý rozvoj obce a v roce 1890 napočteme již 75 domů a 443 obyvatel. V roce 1894 občané zakládají dvoutřídní školu a v r.1895 první spolek, Čtenářskou besedu Čech.

Zpráva o Dlouhopolsku z roku 1909 uvádí : „Hlavní výživou obyvatel je zemědělství, práce při okolních dvorech, cukrovarech a cihelnách. Největší živnost má 13 ha polí. Jsou zde tři hostince (500 hl piva ročně), čtyři výčepy kořalky (50 hl ročně), dvě trafiky (ročně za 2.tis. korun tabáku) a čtyři obchody smíšeným zbožím. V jednadevadesáti číslech bydlí 481 obyvatel. Na západním okraji obce je cihelna, kde se vyrobí ročně 250 000 cihel, 25 000 dlaždic, 60 000 tašek, 2000 háků a 3 000 žlábků. Chatrná opuka se lámala v polích Na bělizně."

Škola v roce 1930

Elektřina byla do obce zavedena v roce 1930, místní hřbitov vznikl v roce 1931.

Období po 2.světové válce je spojeno se založením JZD v roce 1957 a velkým zlepšením vzhledu obce. Akce byly zahájeny počátkem Odhalení pomníku T.G.Masaryka (1947)60. let. V následujících dvaceti letech byly za velkého úsilí dlouhopolských občanů vybudovány nové místní komunikace (1961 - 1973), kanalizace (1965 - 1973), veřejné osvětlení (1961) a byla provedena parková úprava veřejných prostranství (1972 - 1973). Byly také rekonstruovány budovy požární zbrojnice (1971), školy (1970 - 1972) a pohostinství (1986). Z nové výstavby připomeňme prodejnu smíšeného zboží (1973 - 1975) a šatny na fotbalovém hřišti (1960 -1961).

Sedmdesátá léta jsou ovšem spojena i se zrušením školy v roce 1976 a převedením zemědělského družstva pod JZD Velké Výkleky v roce 1975. Tím došlo ke značnému úbytku obyvatelstva a k postupnému stárnutí populace ve vesnici.

Demografický vývoj osídlení obce

          POČET OBYVATEL

               POČET DOMŮ

1757

14

1629

12 (4 pusté)

1787

145

1654

12 (10 pustých)

1835

217

1676

12 (3 pusté)

1858

228

1787

24

1869

301

1808

31

1890

443

1835

38

1901

481

1869

41

1910

569

1890

75

1921

535

1896

79

1930

505

1901

84

1947

418

1910

104

1950

405

1921

111

1961

421

1930

118

1970

399

1947

123

1980

343

1970

127

1991

253

1980

129

 

 

1991

134

Menu

22. 7. Magdaléna

Zítra: Libor

Úřední hodiny:

pondělí 18.00 - 20.00 hod
středa 08.00 - 11.00 hod

CzechPoint:

www.czechpoint.cz

portal.gov.cz

www.kr-stredocesky.cz

logo.pngSvazek obcí Ny-Ko

http://ny-ko.cz

 

 

 

Návštěvnost stránek

091477